Noviny

Autor: Pavlíček Pavel

Vyšel poslední letošní časopis KAKTUSY, 4 čísla plus dva monotematické speciály a s ním vychází i věstník pražského spolku, který přináší důležité informace, nejen pro kaktusáře z Prahy a okolí. Naleznete ho na Věstník č. 240-listopad 2020.

Autor: Jaroslav Vích

Vážení čtenáři IN, asi jste zaznamenali, že se v médiích objevilo několik zpráv, týkajících se České inspekce životního prostředí (ČIŽP).  Vše se točí kolem oddělení CITES a osoby RNDr. Říhové. Již delší dobu jsme vnímali časté negativní signály, které se z Ministerstva ŽP a České inspekce dostávaly na veřejnost. Žádal jsem ministra životního prostředí, aby reagoval na prokazatelné nepřístojnosti, které se na tomto oddělení dějí. Z odpovědi jsem se dozvěděl, že je vše v naprostém pořádku.

Autor: Pavlíček Pavel

První seznámení s problémem bylo zveřejněno ZDE. Panu ministru Brabcovi jsem napsal dotaz, jaký že seznam jmen přišel od jeho úřadu celníkům z letiště Václava Havla. Pan ministr odpověděl, že žádný seznam z jeho úřadu neodešel, resp:

Autor: Wick Mario

Již od předchozího čísla 2/2020 mohli čeští obdivovatelé rodu Gymnocalycium zaregistrovat, že tento časopis vyšel v češtině. Obdobně je tomu i nyní 3/2020. Velké poděkování patří Václavovi Johannovi! Tentokrát na téma: "Poznámky ke dvěma taxonům rodu Gymnocalycium sbíraným Fričem: Gymnocalycium michoga a Gymnocalycium knebelii."

Autor: Gapon Viktor

Vyšlo nové číslo 2/2020 ruského on-line časopisu o kaktusech a dalších sukulentních rostlinách.

Autor: Redakce INCACT.CZ

Co asi říká Pavel Pavlíček sedící na oslíku?

Autor: Pavlíček Karel + Pavlíčková Irena

Neb vlk se nažere a jeho koza zůstane celá

Už delší dobu slibuji své ženě Ireně, že ji vezmu do Mexika. Proto jsem se rozhodl, že březnová cesta (březen 2021) bude pro páry.

Autor: Vinař Jiří

Prosinec moc naší zálibě nepřeje. Pokud je to ke všemu v době covidové, je to mrzuté dvojnásob. Je ovšem třeba zmínit, že už dávno jsme se s nepřízní počasí, a v poslední době i pandemie, ač neradi, naučili žít. Rostliny jsou dávno na zimních stanovištích a jejich občasná kontrola, ať už v temperovaných sklenících či skladech, nám příliš práce nedá. Je čas výsevů, a pokud mám zprávy od přátel, Plzeňáci rozhodně nezahálejí. Přes jisté potíže se nám nakonec podařilo ukončit distrubuci objednaných semen z naší plzeňské nabídky. Bylo to sice o pár týdnů později, ale myslím, že vzhledem ke známým okolnostem nás objednavatelé omluví a jistě už své porce semen mají ve výsevních zařízeních a mnohým už krásně klíčí.

Autor: Nešuta Vladimír

Turbinicarpus (Gymnocactus, Rapicactus, Napina) mandragora (Frič ex A.Berger) Zimmermann

První pokusy o návštěvu této mystické rostliny na její lokalitě jsme podnikli při mé první cestě do Mexika v březnu 2012. Nejprve se pokoušíme dostat na lokalitu od severu, z Parras de la Fuente přes hřebeny Sierra Parras.

Autor: Záhora J., Tůma P.

Echinofossulocactus není jen nemožně dlouhé jméno

Dne 5. ledna t. r. se naskytla příležitost popovídat o fosuláčích v rámci cyklu ON-LINE přednášek. Díky organizátorům za to. Název přednášky „Echinofossulocactus není jen nemožně dlouhé jméno“ měl zdůraznit, že cílem přednášky nebude další neplodná diskuze o správnosti rodového jména.

Autor: Matulová Radmila

Anacampseros harveyi (J. van Thiel & Lavranos) Dreher

Další,relativně nedávno objevený druh (r. 2006), pochází z Namibie. V oblasti severně od Spitzkoppe (severní část Namibie) jej objevila skupina botaniků: J. Lavranos, J. van Thiel a T. Harvey a podle posledního z nich dostal druh své jméno.

Autor: Bušek Josef

V roce 1980 jsem udělal nejzajímavější cestu po jihozápadě USA ze všech 5 cest, které jsem do USA absolvoval. Přiletěl jsem již 19. dubna do Farmingtonu, ale v noci bylo ještě velká zima a na nalezištích rostlin strašně pršelo.

Autor: Škaloud Jiří

Na přelomu tisíciletí (1999/2000) jsem v poklidné atmosféře Vánoc vysel do kultivátoru pod zářivky každoroční dávku semen kaktusů rozličných mexických druhů, které jsem získal z osvědčených zdrojů. Mezi nimi byla i porcička 10 semen Gymnocactus mandragora PP 834, Sierra de la Parras, Coahuila, která mi přišla od pana Pavlíčka z Chrudimi.

Autor: Krpata Martin

Puerto Espino, San Luis Potosí

Echinofossulocactus phyllacanthus patří k několika málo druhům v rodu, které se vyskytují na obrovském území středního Mexika, v tomto případě ve více než sedmi státech. Už tato skutečnost naznačuje, že se jedná o velmi variabilní druh.

Autor: Pavlica Roman

Roman Pavlica píše: "Včera jsem navštívil kamaráda v jeho pěstírně a vyfotil snad největší Astrophytum asterias na světě. Nic podobného jsem neviděl ani na fotkách. Však také ta kytička roste už 32 let!"

Autor: Hadamovský Jiří

Rod Piaranthus

Stejně jako rod Huernia byl ustanoven již v roce 1810 Robertem Brownem.

V tradičním pojetí zahrnuje tento menší rod jen 10 druhů včetně poddruhů a variet, přesto jej lze rozdělit na dvě dost odlišné skupiny.

Autor: Jesenský Pavol

Manzanillo je  vychytená dovolenková oblasť prímorských luxusných hotelov asi 100km severne od  Acapulca pri Tichom oceáne, kde nám Marčelo zaistil nocľah. Stále si niekto naivne myslel pred svadbou, že nám to Marčelo všetko zaplatí.

Autor: Král Lumír

Velký přesun a poslední úsek

Hned po ránu, ve středu 7.2., je už 23°C, začíná mírně mrholit a dokonce postupně pršet. Na chvíli byla vidět i duha. Rychle balíme a vyrážíme směr Sierra de Medina. Odbočili jsme na San Vicente a chtěli jsme prozkoumat brdky na protějším pohoří.

Autor: Matuszewski Grzegorz

15. 11. 2018, pátek, Maruata, 152.745 km

Po snídani jsme se sbalili a vyrazili dál na sever. Neujeli jsme moc daleko, když jsme si všimli na převislých skalách nad cestou:

Autor: Stuchlík Stanislav

Nakonec se chci zmínit o člověku, který byl pro mě obzvláště důležitý. V rámci již zmíněné brněnské specializace se rozhodl J. Bouška pro rod Notocactus.

Autor: Král Lumír

Karel Čapek a kaktusy, tak se bude jmenovat nová knížka Terezy Petřek Todorové, na kterou se mohou těšit nejen milovníci díla Karla Čapka, ale tentokrát i kaktusáři. Kniha nabízí dvě části. V první části představí autorka historii kaktusářství na našem území a poskytne pohled na jeden z Čapkových koníčků.

Autor: Jaroslav Vích

"Wildlife crime" nebo "criminality of officials"

Vážení čtenáři, předem se vám omlouvám za poněkud rozsáhlejší příspěvek. Situace je však taková, že byste měli dostat informace o iniciativách Ministerstva životního prostředí, které mohou dříve nebo později dospět do nikým nekontrolované kriminalizace držení kaktusů a sukulentů a donutí vás zbavit se kaktusů a zapomenout na své hobby. Myslíte, že se vás to netýká? Budeme-li kolektivně mlčet, ani se nenadějete a budete hledat právníka, aby vás dostal z nepříjemné situace!

Autor: Pavlíček Pavel

V první řadě chci upozornit na to, že rostliny nemají názvy. Mají jména!

V době, kdy jsem pracoval na redakci Atlasu kaktusů, jsem čile korespondoval (tehdy ještě papírově, ale už na psacím stroji) s mnoha autory.

Autor: Pavlíček Pavel

Děkujeme za podporu při vzdělání guatemalských potomků Mayů.

Autor: Pavlíček Pavel

Co asi říká pozorovatel této abnormality – Ferocactus stromový?

Autor: Snopka Mário

Autor: Redakce INCACT.CZ

Autor: Vinař Jiří

Jen málo kaktusářů má rádo tohle zimní období. Snad jen ti, kteří se odváží spustit ze svahu bezhlavě na dvou prkýnkách, která jim dávají, jak já se domnívám, jen malou šanci na to, aby  mohli tento hazardní počin poněkud korigovat. Těm nejšikovnějším se někdy podaří i zastavit. Letos tedy si této radosti mnoho neužili. Buď nebyl sníh, nebo přišla nejrůznější omezení. Já tedy mezi tyto smělce rozhodně nepatřím. Lednem já trpím. Nebýt toho, že mohu pozorovat, jak se vyvíjejí semenáčky ve výsevním zařízení, tak bych jen koukal z okna do mlhavého oparu venku a smutnil. Sluníčko na Plzeňsku všeho všudy během tohoto prvního měsíce jen tu a tam vykouklo, a kdybych dobu jeho svitu sečetl, tak by to snad nevydalo ani na jedno odpoledne. Ale pokaždé si říkám – leden vydržíme a únor je krátký. Naštěstí na západě Čech nás netrápily žádné velké mrazy a denní teploty se pohybovaly většinou slabě pod nebo mírně nad nulou.

Autor: Hadamovský Jiří

Rod Echidnopsis

Vznikl v roce 1871 přičiněním britského botanika, průzkumníka a také blízkého Darwinova přítele Josepha Daltona Hookera, který byl rovněž po dobu 20 let ředitelem slovutné Královské botanické zahrady v Kew.

Autor: Záhora Jaroslav

Jak se nepodařilo určit Echinofossulocactus lamellosus

Pojďme se ještě jednou vrátit k souboru jedinců z populace odnožujících fosuláčů, které byly představeny díky snímkům od Pavla Tůmy v části 18. a které byly minule označeny jako Echinofossulocactus lamellosus sp. El Portugués.

Autor: Pospíšil Jiří

Budíček máme kvůli nabitému programu už v šest ráno a to se venkovní teplota vyšplhala již na 24^oC. Snídani jsme si zamluvili o den předem v atriu hotelu, kde je jen pod rákosovou střechou, uprostřed zahrady plné tropických rostlin, vytvořené místo pro stolování.

Autor: Krpata Martin

Microondas Mariposas, Nuevo Leon

Lokalita microondas Mariposas se nachází na jednom z vysokých kopců Sierra Corral de Los Bandidos v severní části Sierra Madre Oriental. Je to známé místo pro většinu cestovatelů za poznáváním mexické kaktusové flóry.

Autor: Matulová Radmila

Anacampseros karasmontana Dinter 1919

Jeden z miniaturních druhů dostal své jméno podle pohoří Little Karas Mountains v Namibii. Právě jižní část Namibie spolu se severní částí provincie Severní Kapsko (NE Richtersveld, Bushmanland) jsou areálem, kde se tento druh vyskytuje.

Autor: Jesenský Pavol

Keď idem, alebo sa vraciam z Mexika, najčastejšia otázka ľudí je, či sa nebojím hadov a inej hávede. Áno, bojím a mám pred nimi rešpekt, ale hady sú plaché a snažia sa skryť, netreba ich provokovať, alebo zatarasiť im cestu. Videl som ich počas ciest dosť, ale asi som mal na ne šťastie.

Autor: Sikora Henryk

První část tohoto seriálu byla zaměřena na ztrátu přirozeného prostředí a hlavního nepřítele člověka. Nyní bych rád zmínil několik dalších problematických aspektů, kterým musí tyto rostliny v přírodě odolávat. Přesože je řadíme do tzv. přirozených rizik, mnohdy i zde mají jistou souvislost s činnosti člověka a jeho zasahování do citlivého ekosystému.

Autor: Galo Josef

Gymnocactus subterraneanus MZ 266 Doctor Arroyo, NL.

V červnu 2011 jsem si od Rudyho Krajči přivezl dva pravokořené G. subterraneus, krásné rostliny, téměř dospělé. Na snímku z roku 2013 je vidět rostlinka ještě nekvetoucí,

Autor: Pavlíček Pavel

Znovu drobná zmínka o poslední mexické novince - Mammillaria breviplumosa. Přišly nám do redakce 3 obrázky výpěstků od jednoho vynikajícího pěstitele, který si při své skromnosti nepřeje být jmenován. Svědčí to o tom, co jsem už dříve na toto téma napsal.

Autor: Pavlíček Pavel

Opět malé povzdechnutí. Tak nám naše vrchnost přejmenovala náš krásný únor bílý na únor suchý, s tím, že by se našinec neměl alkoholu dotknout. To ode mne nikdo nemůže žádat, neboť by se mi asi zle rozhodil metabolismus. I ty kytky ve skleníku by to možná pocítily, že smrdím zcela odlišně od normálu.

Autor: Matuszewski Grzegorz

16. 11. 2018, sobota, Caleta de Campos, Michoacán, WP 2120, 153.004 km

V Caleta de Campos jsme nakoupili různé ovoce a dali si šťávu z kokosu, který rozsekli přímo před námi. Cesta podél pobřeží do Acapulca nebyla nijak zvlášť vzrušující a řekl bych, že dokonce nudná.

Autor: Pavlíček P., Hanzelka J.

Obrázky byly vyfoceny u Marble Canyon poblíž Grand Canyon v Arizoně. Prvně jsme na ně koukali jako u vytržení, v roce 1990, kdy nám ukázal jejjch lokalitu náš skvělý průvodce Olda Fencl, tehdy obyvatel Albuquerque v Novém Mexiku. Je znát, že tyhle kytky jsou variabilní jak v barvě otrnění, tak i v odstínu barev květů.

Autor: Pavlíček Karel + Pavlíčková Irena

Neb vlk se nažere a jeho koza zůstane celá

Už delší dobu slibuji své ženě Ireně, že ji vezmu do Mexika. Proto jsem se rozhodl, že podzimní cesta bude pro páry. Od poloviny řijna na 23 dní. (Samozřejmě pokud nám to situace s pandemií dovolí.)

Autor: Pavlíček Pavel

Co asi říká tento amigo našemu Vaškovi?

Autor: Vinař Jiří

Tenhle poslední zimní měsíc nás tak trochu potrápil. Po relativně teplém období se dostavila zima v plné parádě. Teploměr ukazoval často ranní teploty až kolem –16 °C a teplota zůstávala pod bodem mrazu celodenně. Napadlo nám tady i docela dost sněhu. Ve sklenících bylo nutno pořádně přitopit a kdo nemá skleník napojen na obytnou část domu, musel si cestičku ke svým rostlinám ve sněhu proházet.

Zimní měsíce využívají plzeňští kaktusáři k výsevům. V provozu jsou nejrůznější výsevní aparáty, Poslední dobou i s ledkovým osvětlením. V tom mém se celkem dobře daří nejenom výsevům, ale i naroubovaným semenáčkům z lednového výsevu. Pod ledkami také zkouším nějaké sukulentní rostliny, ale to spíš jen abych využil místo.

Autor: Jesenský Pavol

Cesta za Ariocarpus agavoides. Všetko, čo sme vedeli, bolo: Santa Rita, dedina v ktorej býva Pedro, ktorý by nám mohol ukázať, kde rastú tieto ariocarpusy. Ale v Mexiku vedieť iba toto, je dosť málo.

Autor: Pavlíček Pavel

Tyto řádky platí spíš pro ty menší kaktusáře, tedy pro ty, kteří vysévají každý rok jen 2–3 desítky porcí semen – to je právě obsah pod jedno LED svítidlo, o výsevní ozářené ploše cca 20 x 50 cm, cca 12 cm nad výsevem.

Autor: Krpata Martin

La Barca, Zacatecas

La Barca je bezpochyby jednou z nejzajímavějších lokalit v Zacatecas. Zvláštností jsou téměř ostré přechody rozdílných biotopů, kde holé kamenité stráně přecházejí v poměrně hustý smíšený les.

Autor: Matulová Radmila

Anacampseros lavbleckiana (G. Will.) Dreher 2015

Podivné jméno této bývalé avonie vzniklo na počest lidí, kteří ji objevili. G. Williamson rostlinu pojmenoval podle svých spolucestovatelů: J. Lavranose a Mary Bleck, kurátorky sbírky rostlin rodu Anacampseros v Botanické zahradě v Johanesburgu (A. LAV-BLECKiana).

Autor: Hadamovský Jiří

Rod Orbea – část 1.

Rod Orbea ustanovil v roce 1812 Adrian Hardy Haworth, velmi známý anglický botanik, jehož vědecký záběr byl opravdu široký, takže se též intenzívně zabýval entomologií, především motýly, a také karcinologií neboli korýšozpytem.  

Autor: Záhora Jaroslav

Radosti a strasti s rodem Echinofossulocactus

16. října loňského roku přišel od redaktora polského časopisu Tomasze Romulského stručný mail: „Nechtěl byste napsat něco o echinofosulokaktech do polského časopisu Kaktusy i Inne? Může to být v češtině, s překladem není problém.“

Autor: Pavlíček Karel

Své kaktusy jsem měl v “pařníku” metr a půl na tři metry. Zanedlouho přibyl druhý, už větší, a pak další.

Před pár lety jsem se rozhodl postavit skleník. Měl jsem pro své rozhodnutí hned několik důvodů.