Anacampseros nudisemina sp. nova
Nemám zatím zprávy o tom, jestli se tento provizorně pojmenovaný druh dočkal svého řádného popisu. Každopádně jej představil v roce 2015 na své pražské přednášce Němec Hagen Dreher.
Ukazatelem toho, že by mohlo jít o nový druh, je kromě vzhledu někde mezi A. lanceolata- A.marlothii a stálé masové barvy listů především vzhled semen. Ta jsou totiž netypická pro druhy s lysými listy, chybí jim papírové obaly a vzhled spíš připomíná druhy s chlupatými listy - mají jen sklovitě bradavičnatý povrch (odtud jméno nudisemina- s holými semeny).
Poznávací znaky:
Stonky: přízemní
Listy: holé, kopinatý tvar, zvláštní masová barva
Axily: krátičké vlasy a štětiny
Semena: hnědá se sklovitými bradavičkami
Anacampseros nudisemina
Semenáčky Anacampseros nudisemina
Detail semen Anacampseros nudisemina
Anacampseros papyracea Meyer ex Fenzl 1840
Nejrobustnější stonky v rámci bývalého rodu Avonia má druh A. papyracea. Mají asi centimetrový průměr a dorůstají až 10 cm. Bílé šupiny jsou větší než listy, takže je na stoncích skoro celé zakrývají. Rostlina nemá klasický kaudex, jen jakési ztloustlé,hlíznaté kořeny. Květy jsou bílé, semena řídce pokrývají stříbrné ježaté jehličky.
Podle výskytu se rozlišují dva poddruhy. Základní A. papyracea se vyskytuje v Západním Kapsku, A. papyracea ssp. namaensis roste v severozápadních částech Severního Kapska a v jižních částech Namibie. Další neviditelný rozdíl mezi poddruhy je v počtu chromozómů: A. papyracea je diploidní (má 2 sady chromozómů) a A. papyracea ssp. namaensis je tetraploidní (4 sady chromozómů). Plyne z toho, že bez znalosti původu pěstované rostliny těžko určíte, o jaký poddruh se jedná.
Poznávací znaky:
Kořeny: hlíznatě ztloustlé
Stonky: průměr 1 cm, délka do 10 cm
Šupiny: bílé, větší než listy
Květy: bílé
Semena: pokrytá řídkými stříbrnými jehličkami
Pro určení poddruhu je potřeba znát, odkud rostlina v přírodě pochází
Anacampseros papyracea ssp. namaensis, Warmbad, Namibia
Detail semen Anacampseros papyracea ssp. namaensis
