Úvod
Letošní XX. Plzeňské kaktusářské kolokvium bylo zaměřeno na téma „Choroby, škůdci a ochrana a prevence“. Na prosbu mnoha posluchačů a osob, které se nemohly na přednášky (kolokvium) dostavit, bylo dohodnuto s autory zveřejnění obsahu přednášek prostřednictvím internetových novin pro celou kaktusářkou veřejnost.
V první části, jejíž autorem je Pavel Peregrin, vám přinášíme vysvětlení některých obecných pojmů a mechanismů účinků přípravků.
Část 1: Vysvětlení obecných pojmů a mechanismů účinků.
Úvodem je třeba říci, že tato první část se pro mnohé čtenáře může jevit jako nezajímavá a příliš teoretická. Ale bez pochopení principu toho, jak přípravky fungují, nelze správnou ochranu provádět a tudíž mám za to, že i tato teoretická část má svoje plné opodstatnění. Některé názory , které zde budou v jednotlivých dílech vyřčeny, nelze brát samozřejmě jako dogma a autor si je vědom toho, že zkušení kaktusáři mají svoje postupy při likvidaci škůdců. V těchto případech se ale mnohdy jedná o zvyšování povolených koncentrací či o mixy různých přípravků, což může pro rostliny představovat značné riziko a tudíž nelze podobné metody veřejně prezentovat široké kaktusářské obci. Tyto postupy používají hlavně velkopěstitelé, bohužel však právě z velkopěstíren se selektují populace, které pak odolávají použité chemii. Tento seriál článků má sloužit hlavně jako ucelený komplexní pohled na danou problematiku ochrany jako celku, je určen pro amatérské pěstitele a pro méně zkušené by se mohl stát dobrým vodítkem a pomocníkem v ochraně kaktusů, aby se vyvarovali zásadních přehmatů. A nyní již k vlastní problematice.
Na úvod konstatuji jednu podstatnou věc, a to, že v ochraně kaktusů jakýmikoliv přípravky se pohybujeme vždy na tenkém ledu, protože tyto jsou oficiálně zkoušeny maximálně na okrasných rostlinách, ale na kaktusech nikoliv. Pro chemické firmy jsou kaktusy naprosto minoritní a nikdo se tím nezabývá. Tudíž riziko poškození rostlin je tu vždy, i když třeba v omezené míře.
Než v druhé části přejdeme k vlastním přípravkům na ochranu proti sviluškám a červcům , musím se zmínit o jedné věci, která je pro ně společná obecně, a tou je princip účinku toho kterého přípravku.
Kontaktní účinek
Kontaktní účinek znamená, že účinná látka přípravku po dopadu na pokožku rostliny zůstává v místě dopadu bez pohybu. Z toho vyplývá, použijeme-li takový přípravek, že ho musíme stříkat v dostatečném množství vody, aby celá rostlina byla perfektně smáčena. Dobré je přidat pár kapek smáčedla, buď profesionálního, nebo pro amatérské potřeby dostačuje obyčejný Jar.
Kontaktní účinek (Zdroj: www.environmentalscience.bayer.co.uk)
Lokálně-systémový účinek (hloubkový)
Lokálně-systémový účinek znamená, že účinná látka přípravku po dopadu na pokožku se rozšiřuje do určité vzdálenosti po povrchu i uvnitř, ale nikoliv významně.
Lokálně-systémový účinek (Zdroj: www.environmentalscience.bayer.co.uk)
Translaminární (mesostemický) účinek
V tomto případě se účinná látka rozvádí z pokožky skrz pletivo až na spodní stranu, což má v případě škůdců žijících v této oblasti rostliny velký význam a toto ocení jistě zejména sukulentáři.
Translaminární (mesostemický) účinek (Zdroj: www.environmentalscience.bayer.co.uk)
Systémový účinek
Přípravky s tímto označením se vyznačují tím, že účinná látka je rovnoměrně transportována do celé rostliny a chrání i nové přírůstky.
U systémového působení je jedna podstatná věc, která není všeobecně známá, avšak je velice důležitá. Tato věc se jmenuje akropetální a bazipetální působení systémového přípravku. V čem spočívá? Při aplikaci systémového postřiku se účinná látka může šířit převážně směrem k vrcholu – akropetální působnost, nebo směrem dolů, ke kořenům – bazipetální působnost. Bohužel, s výjimkou jednoho jediného přípravku mají všechny současné systémové přípravky účinnost akropetální, což hraje z hlediska aplikace důležitou roli.
Systémový účinek - látka je vstřebavána do rostliny (Zdroj: https://www.researchgate.net)
Aby byla pravda úplná, je nutno zmínit, že ve skutečnosti jakýkoliv systémový přípravek se šíří v rostlině akro i bazipetálně. To, co odlišuje toto rozdělení, je míra šíření a právě převážná míra je akropetální. Tudíž bazipetální působení je v míře nevýznamné, kromě herbicidů, které však nejsou předmětem našeho zájmu.
Proč je to důležité vědět? Protože na základě této znalosti můžeme s velkou mírou jistoty tvrdit, že současnými systémovými přípravky kromě již zmiňovaného jednoho a ani minulými, dnes zakázanými, nejsme schopni při postřiku rostliny na její zelenou část zasáhnout rozhodným způsobem jednoho podstatného škůdce, a tím je kořenový červec. Ale o tom a o jednotlivých přípravcích v dalších částech našeho seriálu.
Zdroje:
http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal
https://www.researchgate.net/figure/Directions-of-acropetal-and-basipetal-translocation_fig6_8897675
Článek doplnil a upravil: Sikora Henryk
