Asi každý z Vás zaslechl ve sdělovadlech o těchto dvou průšvihách. Nejdříve tedy ten první. Před opuštěním prostoru z EU, celní správa zachytila asi 16 zásilek s kaktusy,
kde chyběly doklady, které nejsou v rámci EU vyžadovány, ale bez nich kaktus nesmí hranice EU opustit. Odesílatelé budou coby sprostí podezřelí šetřeni, eventuálně trestáni.
Nyní prosím rozum do hrsti. Představte si, jak vysoká je společenská nebezpečnost takového konání. Oněch 16 sprostých podezřelých v rámci zákona vypěstovali okrasné rostlinky, kaktousky nebo sukulentíky (nebo i jen jediné semínko). Ty mohou v rámci EU komukoliv prodat, vyměnit, darovat – nebo i zahodit. Nic se neděje. Ale poslat někomu na Ukrajině v na Tajvanu – to naše úřady nedovolí, to se nesmí.
A přemýšlejme dál – úřady jednají podle zákona. Blbého. Zákony jsou chrleny, mnoho jich bylo za našeho života zrušeno jako pitomých ale i nelidských.
(vsuvka: Do parlamentu bych pustil jen ty, co mají IQ aspoň nad 100. Obávám se, že průměr může být maximálně 80. Už jenom vodákům nulovou toleranci na pívo může přikázat jen ..bil. Co kdyby opilec pádloval po Berounce v protisměru, jako se to denně stává na dálnicích?)
Ale to jsme odbočili. Prostě – normální postup by byl, rostlinky pustit ven – a kdyby si Ukrajina dovoz do státu nepřála, ať si to kontroluje a nepovolený tovar hodí do odpadu. To je ovšem logika – a tu od úřadů nečekejme. Až inspekce ŽP rozhodne, jak s provinilci naloží, budeme informovat. A protože někteří z provinilců uvedli zpáteční adresu – Ríša Brabec, Kocourkov – obávám se, že je úřady jen tak nedohledají.
Průšvih č. 2.
Viz zpráva ČTK:
|
Jihoafrický soud potrestal dva české občany, které shledal vinnými z pašování sukulentů z Jihoafrické republiky. Oba byli odsouzeni na dva roky do vězení s pětiletým odkladem. Soud rovněž nařídil, že 65letý Jaromír Chvastek a 56letý Tomáš Malíř musí zemi okamžitě opustit a nesmí se již nikdy vrátit, napsal v sobotu zpravodajský server news24.com. Chvastek se podle serveru Lidovky.cz nechtěl k informacím jihoafrických médií vyjadřovat, označil je nicméně za nesmysl. Prý vše vysvětlí až v knize, kterou píše. Podle jihoafrické prokuratury byli oba muži zadrženi 7. srpna v obci Rietpoort v provincii Západní Kapsko. Policie dostala tip na podezřelé vozidlo se dvěma cestujícími. "Bylo u nich nalezeno 728 rostlin evidovaných jako chráněné, 89 zařazených mezi zranitelné, 105 označovaných jako vzácné a deset jako kriticky vzácné," uvedl ve svém prohlášení mluvčí prokuratury Eric Ntabazalila. Jak dodal, Češi byli obviněni z držení rostlin bez potřebných dokumentů, ze sběru chráněné flóry bez povolení a ze sběru flóry bez písemného souhlasu vlastníka půdy.
Chvastek a Malíř dorazili do Jihoafrické republiky letos v červenci, zemi ale navštívili již šestkrát předtím, mezi květnem 2017 a srpnem 2019, uvedla jihoafrická média. V dohodě o přiznání viny oba muži uvedli, že navštívili Jihoafrickou republiku se záměrem sbírat různé druhy květeny, uvedla prokuratura. Dodala, že Chvastek provozuje internetovou stránku, na které prodává různé sukulenty, včetně jihoafrických druhů. Server Lidovky.cz požádal Chvastka o vyjádření, ten ale reagoval odmítavě. "Lituji, nebudu se k těmto nesmyslům vyjadřovat, budu psát knížku, kde to řádně okomentuji," citoval server jeho textovou zprávu. |
Vynechejme známý fakt, že stanoviště kaktusů a sukulentů jsou v přírodě silně ohrožena rozvojem zemědělství, stavebnictví a průmyslu a mnohá již jsou definitivně zničena. Máme důkazy i varující zprávy. Existuje sice dohoda o celosvětové ochraně ohrožených živočichů a rostlin (CITES), ale desítky let zkušeností ukazují, že fungující a účinná ochrana kaktusů a sukulentů, neexistuje. (cit. Výňatek - Výroční zpráva předsedy Společnosti)
Informace z tisku je třeba upravit – třeba i o počet zadržených rostlin. Jihoafrický úřad počítal každý lísteček sukulentíku jako samostatnou rostlinku – je pravda, že když se kytička trochu ožmoulá, z každého lístečku se v pohodě vystrčí svazeček kořínků. Když se ovšem podíváme na fotografii zadržených rostlinek, jen zázračný počtář by napočítal udané množství. Navíc – váha zadrženého rostlinného materiálu v poměru k ceně zlata na trhu – je asi pětinásobná (celková pokuta je 1,6 milionu korun).
A ještě jedna věc – existují zprávy o stoupající nelibosti vůči bílé rase, už i v JAR. Nemůžeme si odpustit úvahu, nakolik tento ukazatel působil na výši pokuty. Nicméně, zpravodajství o popsaných událostech opět působí na veřejné mínění negativně proti naší zálibě.
Více nám napoví pokračující výňatk z výroční zprávy Ing. Jaroslava Vícha, předsedy Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů (27. září 2019, Chrudim):
|
Komunikace v těchto záležitostech na úrovni státních orgánů je nulová. Ochrana přírody je především dobře placené zaměstnání. Příslušnými orgány není chápána ve smyslu prevence, ale pouze ve smyslu restrikce. Legislativa na bázi zákazů a kriminalizace, bez normální a reálné alternativy ochrany, je v přímém rozporu s tím, co vyžaduje ochrana kaktusů a sukulentů v jejich přirozeném prostředí a jak ji vidíme my, kaktusáři. Zaštiťovat se tvrzením, že takové jsou zákony je jen alibistickým odůvodněním a odváděním pozornosti od skutečných zločinů, které se na přírodě páchají v zemích přirozeného výskytu kaktusů a sukulentů. Postoje orgánů CITES a jiných orgánů ochrany přírody nedávají naději, že by se v dohledné době mohlo něco změnit. Doufal jsem, že státní orgány mohou pochopit naše argumenty, které se týkají škod na přírodě z titulu rozvoje zemědělství a průmyslu v zemích původu kaktusů a sukulentů. Doufal jsem, že se může podařit vysvětlit naše náhledy na nedostatky CITES, což by mohlo vést alespoň k dílčímu sjednocení postojů kaktusářů a orgánů ochrany přírody. Dnes je tato možnost minimální, ne-li žádná. Přicházíme dlouhodobě o občanské svobody a ztrácíme naše vydobyté a akceptované pozice. Nemůžeme se účinně bránit, protože se reálně nemůžeme distancovat od přestupků a trestných činů týkajících se CITES. Vůbec nezáleží na tom, kdo je spáchal. Kaktusáři a sukulentáři jsou vnímáni jako celek i kdyby se Společností neměli nic společného. Orgány ochrany přírody nás v současnosti nevnímají jako rovnocenné partnery. Uplynulé pozitivní roky jsou ztraceny.
Vích Jaroslav |
Komentáře
asi půjdu se svým názorem proti proudu. Tento článek a reakce na něj mne dosti zaskočily. Domnívám se, že respektování práva a zákonů by mělo patřit k základům našeho jednání. Nemám o případech žádné další informace, píši jen na základě textu článku.
ad 1. autor se zda naváží do úředníků, kteří prostě jen konaly svou práci a vymáhají plnění zákona. To je snad špatně? Ano, možná, že zákon není pro daný případ nejlepší, asi je stavěný přednosně na jiné, mnohem významnější případy a pár rostlinek je z jeho pohledu nezajímavých. ALe ten zákon tu je, platí a měl by být respektován. Pokud jsem se dočetl, jedná se o 16 zásilek. Kolik je asi celkový objem zýsilek obchodníka? O jaké procento se jedná? Opravdu těch 16 stojí zato, aby musel porušovat daná pravidla? Nemůže říct ne, to prostě nemohu? My přece nemůžeme přijímat jen ta pravidla, která se nám právě hodí. Každý by si asi vybral jiná a těžko bychom se pak mohli rozčilovat, že nám dá na budku, přisype do své firmy peníze nebo jede na červenou. A navíc se ještě rozčilovat na ty, kteří dělají to co mají? Kolikrát jste se zlobili na úředníky, když to naopak nedělali. Ted dělají a je to zase špatně. Navíc, pokud jsem to dobře četl, nebyl ještě nikdo ani potrestán, ale již se zde křičí.
ad 2. úcta k pravidlům cizí země, kam jedu jako host, mi přijde jako minimální slušnost. Jak bychom se asi dívali na afričany, kteří by přijeli do Krkonoš, vykopali tam pár vzácných kytek (máme tam krásné glaciální relikty, spoustu endemitických jestřábníků) a chtěli si je odvézt domů. Třeba, aby je namnožili, že. Samozřejmě můžeme polemizovat o výši trestu, ale těžko o faktu. Dovedu pochopit a představit si, že někdo z neznalosti utrhne vzácnou kytku. Ale toto js jiný případ, případ lidí, kteří jsou si dobře vědomi toho, co dělají. Opravdu musíme mít vše, co vidíme? Soused má v domě lepší myčku, mohu tam přijet a vzít si ji? A místo toho, aby tu někdo napsal proboha to ne, to se fakt nesmí, to nedělejte, čtu tu v obou případech jen jejich obhajobu, téměř ospravedlnění, že jednali správně. To mi asi vadí nejvíce.
Jsem dalek toho, že bych vždy jednal správně, ale když tedy provedu něco blbě, tak se omluvím a šoupu nohama. Byly zde argumenty, že množství je přehnané, že se stejně rostliny ničí i jinak, že to vše je v zájmu ochrany přírody a podobně. Ale podle fotografie to opravdu nebyly 3-4 rostlinky, ale desítky. A opravdu byly posbírány někde ve škarpě stržené buldozerem a tedy "zachráněny"? Jinak se samořejmě těším na nabídku vzácných kytek, které někdo z důvodů ochrany namnožil a teď nezištně šíří.
Tím nechci nijak zpochybňovat vše dobré, co pro ochranu rostlin kaktusáři a sukulentáři udělali. Jen se obávám, že tento přístup nám způsobuje medvědí službu. Tlak na změnu předpisů nesmyslných nebo nefunkčních je cesta, kterou bychom měli jít. Bylo zde konstatováno, že nejsme bráni jako partneři při jednání se státními orgány, že se nemůžeme distancovat od prohřešků proti CITES. Ale já mám pocit, že ani nechceme, křičíme, že bez ohledu na to, co uděláme, my jednáme správně. To asi nebude způsob, jak ostatní přimět k tomu aby nám naslouchali a věřili nám.
Toto není namířeno proti nikomu konkrétnímu, je to jen prosba. Zamysleme se nad tím, není něco špatně?
Děkuji
Luděk Beneš
P.S. IQ nad 100 podle posledního měření mám.
Pane Beneši, je fajn se občas přesvědčit, že stále existují lidé s rozumem.
PS: IQ jsem si nikdy neměřil :)
Rozumím tomu, že někdo má pocity srovnatelné s kritiky mého přístupu k věci. Nicméně - prohašuju, že absolutně nesouhlasím s rabováním rostlin pro byznys. Např. pan Chvastek rozhodně tyto úmysly sběrem botanických vzorků neměl.
Sběr semen - pokud opravdu by došlo k tomu, že nové nálezy zůstanou bez možnosti šíření mezi pěstiteli a sběrateli ve světě, nastane situace porovnatelná s tím, že se nebudou vydávat nové známky (mince, odznaky) - prostě blbost vítězí.
A tak mi pořádně vynadejte, ve svém věku se už nevztekám, jen se bavím
Pavel P.
je možné, že mé hodnocení vyplývá z nedostatku informací a pak doufám a prosím ty, jež jsou více obeznámeni s problémem, aby je uvedli na pravou míru.
Jinak musím říct, že vaše argumentace je zcela obecná a netuším, jak se vztahuje k případům, o nichž diskutujeme. Mohl bych se zeptat, jak přispělo nedoručení těchto zásilek k ohrožení některých druhů? Nebo je jen někdo chtěl do sbírky? Věřím, že sehnání příslušných povolení může být pracné, ale předpokládám, že pokud šlo o takto závžný cíl podnikl dotyčný co mohl. Nebo jen jel na červenou a spoléhal, že si jej nikdo nevšimne?
Nemíním se tu nijak vyjadřovat k cílům p. Chvastka, neznám je. Ale opět předpokládám, že existují jistě obtížné, ale oficiální cesty, jak se mohou odborníci na lokality dostat. Pokud tam ale přijede někdo neoficiálně a začne, byť z bohulibých důvodů, sbírat rostliny tam kde nesmí, porušuje zákon, není to v pořádku a ani spousta hezkých slov to neomluví. Nevím, jaká pravidla pro to jsou, ale kolik našich kaktusářů se pokusilo svoji činnost legalizovat? A opět, skutčně nevím, zda se jedná o tak extrémní případ, uvedený ve vašem citátu, tedy že pokud by nedošlo k těmto sběrům (a nešlo by to zřídit jinak) by došlo k ohrožení pokulace. Pokud tomu tak je, tak zatleskám, omluvím se podekuji za osobní statečnost. Ale pokud tomu tak není opravdu nevidím důvod zde křičet, že oni konají správně a ostatní jim v tom brání.
Myslím, že se většinou těmito slovy pokoušíme uchlácholit naše svědomí, když víme, že děláme něco, co bychom neměli. Nebo jsme se už vnitřně přesvědčili, a myslíme si, že máme pravdu, že skutečně ve jménu vyššího cíle stojíme nad zákonem? A to je ještě nebezpečnější. Skutečně by se k nám ty rostliny časem nedostaly? Možná pomaleji, ale opravdu máme právo mít vše hned? Opravdu se většina kaktusářů vydává na lokality s cílem ochrany, nebo spíše z důvodů sběratelských? A kolik toho kaktusáři udělali pro skutečnou ochranu lokalit na místě?
Ano, ledacos jsem schopen pochopit a tolerovat, to, že si občas někdo něco přiveze... Také sám občas něco poruším. Ale přece se nemůžeme ohánět tím, že je to v pořádku a ještě si tleskat.
Hezké odpoledne
L. Beneě
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.