Jan Pechánek (28. 7. 1918 – 9. 2. 1988)
Jeho působení v Astrophytu se datuje v rozmezí padesátých až osmdesátých let. Byl důstojníkem a zřejmě se to i podepsalo na jeho vystupování.
Bylo opravdu vojensky rázné, což se projevovalo jak na jeho projevech v brněnském výboru, tak i na schůzích. Krátký čas dělal brněnského předsedu, já si ho pamatuji jako místopředsedu. Bylo to zajímavé spojení, bohémský předseda J. Moučka a vojensky rázný místopředseda J. Pechánek. Jeho nejoblíbenějšími kaktusy byly kaktusy rodu Echinofossulocactus (nejdříve Echinofossulocactus, později Stenocactus,nyní opět Echinofossulocactus). Ale také rod Thelocactus patřil mezi jeho oblíbené kaktusy. Vybudoval velikou sbírku, ve které bylo také mnoho rostlin z Mexika od firmy Schmoll. Na základě své sbírky, ze studia mnoha literárních pramenů a z poznatků získaných od zahraničních kaktusářů, kteří mohli jezdit na stanoviště rostlin a předávat mu poznatky, sepsal v roce 1984 knihu „Rod Echinofossulocactus Lawrence“.
Patřil také do skupiny brněnských kaktusářů, kteří se pravidelně scházeli ve středu u Z. Fleischera. Obdivovaly se tam kaktusy ve sbírce, roubovalo se a pochopitelně nechybělo ani jídlo či nějaké pití. V tomto kruhu se slavily také některé zvláštní okolnosti, např. slunovrat. Významnou roli při něm hrál právě J. Pechánek, který vždycky navařil „ukrajinský boršč“, který převážel v kbelíku hromadným dopravním prostředkem. Kombinace kbelíku s namalovanými červenými pivoňkami a důstojnickou uniformou J. Pechánka byla pozoruhodná.
Jan Pechánek
