V Brně proslul jako neúnavný organizátor spolkového života. Patřil k lidem, na kterých je postavena činnost zájmových organizací, kteří obětavě pracují pro ostatní a nelitují času ani námahy pro tuto svou činnost.
V Brně např. pořádal spolkové akce semen, stejně tak pro sekci Gymnofil. Pro tuto sekce měl především v dobách jejího začátku velký význam. Když bylo v srpnu 1970 na schůzi sekce rozhodnuto, že bude vydávat zpravodaj „Gymnofil“, začal se o napsání, rozmnožování a rozesílání starat právě J. Macháček. Tehdy vycházel „Gymnofil“ na formátu A 4, množen byl cyklostylem. Až do roku 1986, když se už projevil jeho zhoršující se zdravotní stav, se o něj staral J. Macháček.
Poslední roky existence Svazu českých kaktusářů až do jeho násilného rozpuštění byl v něm jednatelem. Jak hodnotil B. Schütz, tehdejší předseda SČK, práce s tím spojená byla náročná, především při přípravě sjezdu.
V kaktusářských kruzích byl znám J. Macháček jako milovník „baculatých“ gymnokalycií (G. denudatum, buenekeri, horstii), o kterých říkal, že dobře ladí s jeho postavou.
Zasloužil se také o pravidelná neformální podzimní setkávání gymnofilů z Brna a okolí. Zpočátku to bývalo v různých sbírkách, později se vše ustálilo na setkávání v Čebíně u F. Ondrouška. Ještě později bylo setkávání rozšířeno o další místo – gymnofilové se napřed vypravili do Doubravníku k J. Procházkovi, odkud se přejíždělo do Čebína. Tradice, založená J. Macháčkem, žije dodnes, i když už se jezdí jenom do Doubravníku.
