Má první pojednání popisovala mé dojmy z návštěvy Plzně. Musím se přiznat, že jsem byl mnoha věcmi okouzlen. Pro neznalého to snad může vypadat, že v Brně nic zajímavého není, avšak opak je pravdou!
Jindřich Drápela, Jirka Pavlík nebo Jiří Škaloud. To jsou vyhlášení kaktusáři, jejichž sbírky okouzlí nejen kvalitou a krásou rostlin, ale i pečlivostí a pořádkem, který v nich vládne. Anebo Zdenda Jelínek. Vynikající brněnský pěstitel a specialista na tzv. „čilence“.
Zdenda svou sbírku buduje od roku 2007 v Ochozu u Brna a musím se přiznat, že mě jeho rostliny okouzlily. Potrpí si na pořádek a čistotu a své rostliny má přehledně seřazeny dle skupin. Musím se přiznat, že čilenci jsou pro mě maličko jednotvární a často mi jejich tvary splývají. Přesto jsem si právě díky Zdendovým rostlinám oblíbil rod Thelocephala a Pyrrhocactus.
Semen je spousta, přesto to nikdo nemá? Co to je? Velice špatně klíčíčcí Pyrrhocactus umadeave
Mám možnost své rostliny zimovat buď v teplém sklepě a nebo na zaskleném, ale nevytápěném balkoně, kde v zimě klesají teploty pod bod mrazu, byť v Brně vždy jen na pár dní. I tak musím pečlivě volit, které rostliny nechat venku a které schovat domů. A právě rod Pyrrhocactus se mi osvědčil jako tzv. „podmínečně zimovzdorná rostlina“. V naprostém suchu vydrží teploty až -8° C (míň u nás zatím nebylo).
Co se mi na čilencích nejvíc líbí, jsou bohaté trny a musím přiznat, že u Zdendy se jich mohu nabažit měrou vrchovatou. P. umadeave je vytrněný snad jako v přírodě. Zdenda taky bedlivě dbá, aby doma pěstoval přírodní rostliny a ne salátové okurky. A to nejen pečlivým přídělem vody, ale také bedlivým dohledem nad lokalitami a přesným určením. Je to jedna z věcí, které na něm obdivuji a inspirují mě. Ten přehled o této kaktusové říši! I on si musel vybrat, jestli se to bude učit podle Kattermana, Backeberga nebo Rittera. O, když i on má svého „pravého“ učitele, orientuje se ve všech.
Čilenci mě okouzlují i tvarem a zbarvením květů. Připomínají mi brazilský karneval v Rio de Janeiro. Už jen začít tančit v záplavě ohnivých, růžových a jinak barevně i tvarově odlišných květů.
Barvy nejslavnějšího světového karnevalu v Rio de Janeiro
Kdysi běžela debata na plzeňském fóru na téma „která rostlina je pro vás nejvzácnější. Zdenda odpověděl „ta z lokality, která již neexistuje“. Se smutkem musím říct, že i tato lokalita za čas zanikne, a tak jsou mé fotografie svým způsobem vzácné. Zachycují říši v blízkosti Brna, kde ožilo Chile a Argentina a kde se milovník kaktusů může projít po poušti a prohlédnout si různé Copiapoe, Rodentyophyly, Pyrrhocactusy, Neoporterie a další.
Pohled na rodentiophily a eryosice
Má nejoblíbenější Thelocephala glabrescens
Ale vlastně...nezanikne navždy, jen se o kousek posune, a to je dobře. Byla by škoda, kdyby tento unikátní svět čilenců zanikl!
Komentáře
P.S. Před pár dny jsem nasbíral v Quebrada del Torro spoustu semen blbě klíčících semen Pyr. umadeave. Ty už ale asi Zdeněk vysévat nechce. Je to tak? Dá alespoň typ jak dosáhnout při výsevu úspěchu? Třeba v těchto novinách?
kpp
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.