99.km Fresnillo – Sombrerete, Zacatecas
Návštěva některých lokalit může být i zklamáním, těch je ovšem v Mexiku pomálu. My jsme však na dnes představené lokalitě zažili čistou radost.
Nejen že se tu vyskytovaly hned čtyři úžasné druhy kaktů, ale navíc všechny pozorované druhy kvetly.
Obr. 1. Místní rovinatý biotop poblíž silnice.
Obr. 2. + 3. + 4. Echinofossulocactus coptonogonus, MAK 394.
Při procházení rovinatého, vpravdě rozlehlého biotopu, se začal v nevysoké suché trávě sporadicky objevovat Echinofossulocactus coptonogonus. Našli jsme postupně asi deset exemplářů, většinou v květu. Nebyly tak divoce vytrněné jako coptonogonusy od El Pedernal či Ventury, ale byly vitální, krásně přisedlé, s otevřenými květy. Vzhledem k rozlehlosti tohoto biotopu jich tam bude zřejmě mnohem více.
Obr. 5. + 6.: Echinocereus pulchellus ssp. weingergii, MAK 393.
Na cestě k vzdáleném svahu nás pojednou překvapily růžové květy v nízké trávě. Byl to nádherný Echinocereus pulchellus ssp. weinbergii, který právě zahájil kvetení. Většina rostlin měla kromě otevřených květů nasazena další poupata. Když se po chvilce fotoaparáty nasytily, vydali jsme se rychle k mírně zvedajícímu se svahu posetému většími kameny. Všimli jsme si, že nás pozoruje statný býk, který se nedaleko ukrýval před sluncem ve stínu jednoho z mála nízkých stromů. Tato úžasná lokalita je totiž zároveň i pastvinou, jak už to v Mexiku bývá zvykem.
Obr. 7. Svažitý biotop dalšího zástupce rodu Echinofossulocactus.
Obr. 8. + 9. + 10.: Echinofossulocactus polyacanthus n.n., MAK 392.
Mezi kameny, na mírně svažitém areálu, na nás čekal další úžasný zástupce kaktusové říše, Echinofossulocactus polyacanthus n.n. Už jsme si zde řekli, že je to stále nepopsaný druh, ačkoliv jeho populace se nacházejí na rozsáhlých územích, hlavně ve státu Zacatecas. Některé rostliny této populace byly široké víc než 11 cm. Téměř všechny pozorované exempláře kvetly typickými květy pro tento druh. Ačkoliv oba místní druhy fosulokaktusů kvetou současně a jejich areály výskytu se mohou překrývat, nebyl pozorován žádný hybridní jedinec.
Obr. 11. Mammillaria aff. meiacantha
Tím čtvrtým místním druhem byla překrásná Mammillaria aff. meiacantha. I ona byla v květu a krásně rostlé exempláře udivovaly věnečky otevřených, smetanovorůžových květů.
Obr.12. Kulík zrzoocasý
Na závěr také něco z živočišné říše. Na lokalitě se nacházelo malé, uměle vyhloubené napajedlo pro skot, které skýtalo útočiště páru Kulíka zrzoocasého. Tento druh kulíka se snadno rozezná od ostatních amerických kulíků tím, že jako jediný má na hrudi dva tmavé pruhy. Snad prominete špatnou kvalitu fotky, pro plachost ptáků se nedalo přiblížit blíž.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.