„Bůh ví, kdo mi ruku vedl, že jsem ke psaní sedl,“ zpívá Honza Vyčítal. Po překonání jako obvykle nepříjemné zimy jsem si řekl, že bych mohl něco stvořit.
Celou moji kaktusářskou éru mě slovo „substrát“ nenechává v klidu. Ale od začátku. Když jsem před 60-ti lety uviděl u strýce nádherné echinopsy a dostal malou odnož, netušil jsem, co se stalo. Chytil jsem infekci. Stejně jako RNA viry koluje v populaci kaktusový virus. Pro většinu lidí je zcela neškodný. Malá část z nás je vnímavá a bohudík (nebo bohužel?) se nakazí a stávájí se z nich kaktusáři. Jediný účinný lék je začít pěstovat kytky v co největším zvládnutelném množství, nejlépe po celý život. Může přijít období imunity, z vlastní zkušenosti vím, že se ke kaktusům člověk nakonec vždy vrací. Kaktusářství je svoboda, mohu pěstovat co chci v čem chci a jak chci. Pokud se přinutím něco napsat, neohlížím se na rasu, sexuální orientaci, gender a podobné chuťovky dnešního korektně pomateného světa. Jako kaktusář smím být bílým hetero antivaxerem a nemuset multi-kulti. Kytkám je to jedno, zajímá je, jak je dovedně zaleju teď na jaře a přistíním a vyvětrám v létě.
Ale k věci. Ta odnož pochopitelně uhynula a řada dalších do zhruba mých 16-ti let. Ono pěstovat kaktusy s muškáty a stejně se o ně starat moc nefunguje. V mém okolí se kytkám nikdo nevěnoval. Rodiče moje biologické záliby nepodporovali, dnes je chápu. Dům byl plný šneků, žab, ještěrek, rybiček apod. Pak přišla chvíle osvícení. Dal jsem se na gymplu do řeči se spolužákem - podivínem. Pozval mě domů (tenkrát byla 2 pohlaví, tak jsem se nebál) a byl jsem chycen. V obýváku stovky a stovky semenáčků. Semena měl ze Žirče, několik rostlinek mi věnoval. Obdivoval jsem a obdivuji notokaktusy, měl jich spoustu. Když vítají otevřením temen jaro, je nějak líp na světě. První sbírka na okně, moc to nešlo. Půjčil mi bibli Fleischera-Schűtze „Pěstování kaktusů“ a svět se změnil.
Dnes některé jejich poznatky přecházím s úsměvem, ale pochopení rostlin začalo právě tam. Zkusil jsem zakořeňovat, odříznout „hlavu“, echinopsis jsem i ochutnal, tu hnusnou chuť si pamatuji dodnes. Máma mě seznámila s př. Strakou, starší jistě pamatují nádherné koryfanty. Př. Straka substrát neřešil. Měl tzv. „statickou“ sbírku, nepřesazoval. Měl hliněné květináče senkované v písku. Uvnitř byl už jen kořenový bal.
Co tahle zkusit nějaký substrátek? Co když je to klíč k hezkým kytkám? Otcové - zakladatelé (F.+ Sch.) nabízeli 2 řešení. Vícesložkový organický substrát- moc složité a nepříliš věrohodné. Chytila mě drťová kultura Dr. Shűtze, jen jsem místo antuky použil přesátý přepařený písek. Viděl jsem, co kaktusář, to vlastní směs. Tudy cesta asi nevede, měl jsem ale pocit, že v drťové kultůře je méně škůdců a spíše projde nadměrná zálivka - houby v písku moc nejdou. Vstoupil jsem do Astrophyta.
Pak byl ve schánce povolávací rozkaz. Kytky zkončily u známého, že je po vojně vyzvednu, asi jsou tam dodnes.
Po falešné přísaze, že budu bránit socialismus, se čas na 2 roky zastavil. Po návratu jsem zjistil, že rodina umořila i mrazuvzdorné opuncie z Kanady. Několik stěhování, pak rodinný domek. Pár misek s tvrďáky pod širákem, časem sbírka č.3 (předkremační).
Začalo to znova - první pařeniště, skleník, něco pod širákem když došlo místo. Výsevy i roubování. Znáte to všichni. Substrát jsem časem sjednotil. Každý to má v něčem jiném, v cizích substrátech se skrývá mnohé překvapení. Kořenovka, vlnatka, rostliny bez kořenů, přelité, v nevhodných květináčích, i to lze získat darem či koupí. Úplně nejděsivější je koupit kytku v některém Super nebo Hypru, rostlina je v něčem jako hnědá vata, špatně se odstraňuje z kořenů. Někteří pěstitelé nechávají rostlinám původní substrát a pak se diví pěstitelským „úspěchům“. Praxe mě naučila, že získané rostliny je nutno okamžitě vysypat, substrát odstranit z kořenů a hodit hned do popelnice, než se „breberky“ rozlezou po skleníku. Očistit důkladně kořeny - starý kartáček na zuby je nenahraditelný - dle potřeby i vykoupat. Stříknout komerčním už naředěným insekticidem. Neuvádím název, EU nám to stále mění a postřikem svých cca. 40m2 bych podle EU mohl zničit včelstva, zdroje H2O, ozón a ještě naštvat Gretu T. Pak sázím do záměrně malého květináče do úplně suchého substrátu, aby kytka s poškozenými kořeny zvládla nový substrát. 4cm rostlina do 4cm květináče je u mě záruka úspěchu. Dát rostlinu do velkého květináče bez aklimatizace ve sbírce je lákavé, dělají to i renomovaní pěstitelé a pak si na přednášce stěžují, že jim to chcíplo. Nedělám karanténu, kytka jde rovnou přistíněná (než si zvykne) do sbírky. Je pak ošetřena s ostatními systémovým přípravkem, výborný býval Confidor. Sázeno zásadně do suchého, přepařeného substrátu !!!
Když jsem potřetí začínal s kytkami, zjistil jsem, že v Brně - Chrlicích je velmi vysychavá zemina hlinito písčitého typu. Trochu písku a bylo by to. Já si nevážil hotového a začal jsem přidávat příměsi. Biokompost, rašelinu, antuku, keramzit, polystyrén....no fuj, už si to ani nepamatuju, co všechno. Vypadalo to náramně, ale bylo po tom h.... . Ale ze začátku to ještě šlo, bylo 10 kytek, pak 100 pak o řád více. Navíc jsem dával drenáž! Pak jsem zjistil, že drenáž u kaktusů je úplně zbytečná - ztráta času, to samé ty ostatní komponenty. Vznikl konečně jednotný substrát 3+1 dle Kováře. 3 lopaty hlíny ze zahrady (tam, kde jsem nejméně 4 roky nehnojil hnojem) a 1 lopata jakéhokoliv písku. Slyšel jsem o speciálních píscích v okolí Brna, vozí se to dokonce jak dárek. Kaktusy v těchto píscích dorůstají do roku od výsevu do velikosti kopacích míčů. No jo, já nemám místo, tak to asi nezkusím. V písku nechávám i nejjemnější frakci. Hlínu s pískem hodím přes 4 mm síto, to proseté v nádobě cca 20l obohatím hrstí mletého vápence a hrstí dřevěného popela, pro lepší pocit, rostlo by to asi i bez toho. Toto je množství, které se vejde na tři plechy do naší trouby. Využiju zbytkové teplo po pečení, nacpu plechy se substrátem do trouby, krátce zesílím na 150 stupňů, zhasne kontrolka a vypínám, nechám dojít. Používám dnes už jen na „lepší“, tj. výsevy, sbírkové rostliny atd. Jinak používám nepřepařený pro ostatní rostliny (podložky, širáčníci, rostliny na prodej atd.). Pěstuji v tom všechno od A - Z. Neřeším pH substrátu, roste v tom všechno (pro Brňáky i gymna), pokud ne, je chyba ve mě nebo v kytce. Nerad přesazuji - moc práce, tak rostliny přihnojím 1-2 ročně poloviční doporučovanou koncentrací běžného hnojiva typ Kristalon- nejlepší je ten jarní. Tento substrát po zálivce rychle prosychá, pokud je dobře prokořeněn. Kdo nevěří, ať se přijede podívat ke mně nebo na kytky na výstavě. K rostlinám nic nesypu, v květináči má vynikat kytka a ne obsypaný krček nějakou drtí, nemá to cenu ani kvůli „krčku“, zdravá rostlina rozumně zalévaná od krčku nehnije, má-li odejít, nic nepomůže. Toť k tématu asi vše, kdo si to chce pěstovat po svém, nechť tak činí i nadále. Článkem jsem chtěl pouze upozornit, že věci jdou dělat i jednoduše.
Komentáře
Ako dieta ak som niekde siel s rodicmi jedine co ma zaujimalo ci tam budu kaktusy
... je to krasna choroba na cely zivot.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.