Egresado de la facultad de química de la universidad Autónoma del Estado de Hidalgo como licenciado en química de alimentos.
Vivo en Hidalgo, México, soy apasionado del senderismo, la botánica y la historia prehispánica de México. Mi trabajo se centra en fotografiar diversos tipos de flora en habitad principalmente cactáceas, crasuláceas y agaváceas. El objetivo de mi trabajo es crear conciencia sobre el cuidado de las áreas naturales, el medioambiente y compartir un poco de la biodiversidad de México (Fig. 1, 2).
Fig. 1, 2 / Obr. 1, 2
Vystudoval jsem Chemickou fakultu Autonomní univerzity ve státě Hidalgo, jsem absolventem oboru potravinářská chemie. Žiji v Hidalgo v Mexiku a jsem nadšený pěší turistikou, obdivuji botaniku a předhispánskou historii Mexika. Moje práce se zaměřuje na fotografování různých druhů flóry v biotopu, zejména kaktusů, příslušníků čeledi Crassulaceae a Agavaceae. Cílem mé práce je vytvořit povědomí o péči o přírodní oblasti, o životní prostředí a sdílení části mexické biodiverzity (obr. 1, 2).
Epazoyucan, Hidalgo. Mx
Epazoyucan es de los pocos municipios que aún conservan intacto su nombre original; en lengua náhuatl, quiere decir “lugar de mucho epazote”. El clima es seco y el tipo de hábitat predominante es el de matorral xerófilo, en el paisaje abundan el género Opuntia y Agave.
Epazoyucan je jedna z mála obcí, která si stále udržuje svůj původní název nedotčený; v jazyce Nahuatl znamená „místo velkého množství epazotu“ (epazot je merlík vonný, jednoletá léčivka z čeledi laskavcovitých). Podnebí je suché a převládajícím vegetačním typem je matorral xerófilo. V krajině se hojně vyskytují rody Opuntia a Agave.
Fig. 3: Vista panorámica del municipio de Epazoyucan, resaltan la gran cantidad de opuntias presentes. / Panoramatický pohled na obec Epazoyucan, zvýrazňující velké množství přítomných opuncií.
En el paisaje circundante se encuentran diversos cerros y justo en la cima de uno que sirvió durante mucho tiempo a la minería es donde nuestra historia comienza:
V okolní krajině je několik kopců a právě na vrcholu jednoho, který dlouhou dobu sloužil těžbě, začíná náš příběh:
Fig. 4: Vista de mina abandonada ahí se extraían grandes cantidades de material pétreo. / Pohled na opuštěný povrchový důl, kde se těžilo velké množství kameniva.
Justo en la entrada del camino de la mina abandonada nos encontramos con un ferocactus latispinus a modo de rojo guardia, creciendo prácticamente en un suelo 100% mineral, pareciera que la naturaleza reclama el lugar que alguna vez fue suyo.
Hned u vchodu do opuštěné důlní cesty najdeme jako rudého strážce Ferocactus latispinus, který roste prakticky ve 100% minerální půdě, a zdá se, že příroda si místo, které jí kdysi patřilo, vzala zpět.
Fig. 5: Ferocactus latispinus de gran densidad de espinas y coloración rojiza. / Ferocactus latispinus s vysokou hustotou ostnů načervenalé barvy.
Tras un breve ascenso llegamos a las alturas del mutilado cerro, por acción de la minería y es ahí donde ocultos entre las laderas rocosas expuestos al ardiente sol encontramos el hogar de los magníficos Echinofossulocactus.
Po krátkém stoupání se dostáváme do výšin zohaveného kopce a právě tam, ukrytý mezi skalnatými svahy vystavenými spalujícímu slunci, nacházíme domov velkolepého Echinofossulokaktusu.
Fig. 6: Cima rocosa del cerro. / Skalnatý vrchol kopce.
A modo de un espinoso saludo nos encontramos este E. heteracanthus cuyas espinas centrales alcanzan 5cm de longitud.
Jako trnitý pozdrav zde najdeme E. heteracanthus, jehož centrální trny dosahují délky 5 cm.
Fig. 7: E. heteracanthus de 6.3cm. De ancho x 5.2cm. Alto, con largas espinas centrales de 5cm. / E. heterocanthus dosahující šířky 6,3 cm a výšky 5,2 cm s 5 cm dlouhými centrálními středními trny.
Una vez agudizando más la vista empiezan a surgir entre las rocas otros exponentes del género como este E. heteracanthus con las espinas ligeramente curvas.
Jakmile víc zbystřím svůj pohled, začnou se mezi skalami vynořovat další zástupci rodu, jako je tento E. heteracanthus s mírně zakřivenými ostny.
Fig. 8: E. heteracanthus de espinas curveadas 5.2cm. De ancho x 4.3cm alto. / E. heteracanthus se zakřivenými trny délky 5,2 cm. Rostlina má stejnou výšku a šířku 4,3 cm.
Una constante en los individuos de esta población es la presencia de un musgo que los rodea semejando un maternal abrigo, este musgo les sirvió como incubadora en los primeros años, aún cumple la función de retener humedad.
Konstantou u jedinců této populace je přítomnost mechu obklopující rostlinu připomínající mateřskou ochranu. Tento mech sloužil v prvních letech jako inkubátor, dodnes plní funkci zadržování vlhkosti.
Fig. 9: E. heteracanthus rodeado de musgo, crucial para la vida en tan adversas condiciones. / E. heteracanthus obklopený mechem, který je klíčový pro přežití v takto nepříznivých podmínkách.
El hábitat no es exclusivo de E. heteracanthus también podemos encontrar conviviendo algunos Echinofossulocactus phyllacanthus.
Biotop není exkluzivní jen pro E. heteracanthus, najdeme zde i několik jedinců Echinofossulocactus phyllacanthus rostoucích zde společně.
Fig. 10: E. phyllacanthus 5.3cm de ancho x 3.3cm. de alto aún se observa vistiendo con los colores de invierno. / E. phyllacanthus šířky 5,3 cm a výšky 3,3 cm. Takto vysoký je stále vidět v zimních barvách.
Fig. 11: Echinofossulocactus spec. recibiendo el sol matutino./ Echinofossulocactus spec. vstřebávající ranní slunce. (Planta sin flores a la que le faltan espinas medias centrales. Tal vez un cruce entre las dos especies. nota J. Záhora) / (Nekvetoucí rostlina s chybějícími centrálními středními trny. Možná kříženec mezi oběma druhy – pozn. J. Záhora).
Aquí podemos observar como un individuo de E. heteracanthus exhibe un exuberante abrigo de espinas rojizas.
Zde můžeme vidět, jak jedinec E. heteracanthus vykazuje bujné načervenalé otrnění.
Fig. 12: E. heteracanthus con espinas rojizas al final el período de floración. 7.5cm de ancho x 6.4cm alto. / E. heteracanthus s načervenalými ostny ke konci období kvetení. 7,5 cm šířka a 6,4 cm výška.
La mayoría de los individuos observados gustan de una vida en solitario sin embargo parece ser que no es regla de oro, aquí se puede observar un grupo de E. heteracanthus compartiendo un esponjoso musgo entre las rocas.
Většina pozorovaných jedinců roste soliterně, ale zdá se, že to není obecné pravidlo, zde je vidět skupinka E. heteracanthus sdílející mezi skalami houbovitý mech.
Fig. 13: 5 individuos de E. heteracanthus creciendo juntos. / 5 jedinců E. heteracanthus rostoucích společně.
La primavera ya está cerca y los E. heteracanthus lo saben, algunos asoman gustosos sus primeras flores a polinizadores.
Jaro je blízko a E. heteracanthus to ví. Rostliny začínají ukazovat své první květy opylovačům.
Fig. 14: E. heteracanthus con una única flor bien abierta. / E. heteracanthus s jedním široce otevřeným květem.
Fig. 15: E. heteracanthus con dos flores plenamente abiertas. / E. heteracanthus se dvěma zcela otevřenými květy.
El hábitat también es compartido por exponentes del género Mammillaria rhodantha como este magnifico ejemplar policefalo, creciendo en una pared rocosa.
Biotop sdílejí také zástupci rodu Mammillaria rhodantha, jako je tento nádherný mnohohlavý exemplář rostoucí na skalnaté stěně.
Fig. 16: Mammillaria rhodantha de 18 cabezas. / Mammillaria rhodantha s 18 hlavami.
El municipio de Epazoyucan es sitio de magníficos tesoros ocultos en las cimas rocosas de sus cerros que a consecuencia de la minería han sufrido una pérdida irreparable de la flora que residía ahí, sin embargo, aún se mantiene resistiendo y reclamando lo que alguna vez fue suyo.
Obec Epazoyucan je místem nádherných pokladů skrytých ve skalnatých vrcholcích kopců, které v důsledku těžby utrpěly nenapravitelnou ztrátu flóry, která tam sídlila, ale stále odolává a získává zpět to, co jí bylo kdysi vlastní.
Sin dudarlo se puede estar orgulloso de poder retratar las variadas y caprichosas vistas que nos ofrece el magnífico genero Echinofossulocactus. Lo que nos invita a replantearnos nuestras relaciones con nuestro entorno, para poder seguir contemplando a tan impresionantes formas de vida.
Bez váhání můžeme být hrdí na to, že je možno stále prezentovat tak rozmanité a fantastické pohledy na příslušníky nádherného rodu Echinofossulocactus. Což nás současně nutí přehodnotit vztahy s naším prostředím, aby bylo možno i nadále rozjímat o tak působivých formách života.
El autor del artículo agradece a Petra Tvrdíková por la traducción al checo.
Autor děkuje Petře Tvrdíkové za překlad do češtiny.
