Máme zde v Polabí (Lysá nad Labem) velmi tvrdou vodu – podložím jsou zde měkké opuky snadno vyluhovatelné dešťovou vodou, studniční voda je bez úpravy zcela nepoužitelná. Na malých semenáčích se tvoří krusta uhličitanů, povrch substrátu vytváří tvrdou krustu – zejména, když do zálivky přidáme minerální hnojiva.
Dešťová voda není vždy k mání a je ji vhodné upravovat převařením, obsahuje množství mechových a řasových výtrusů, mnoho bakterií a plísňových spór, zejma starší, patřičně v sudu odleželá.
Manželka si koupila vysoušeč/odvlhčovač vzduchu – z vlhka v koupelně a na chodbě se v zimě na zdech objevovaly nepěkné porosty plísní aj aerofytů, (cítit jak ve vinném sklepě).
Ilustrační foto - výsev.
Produktem vysoušeče je vyyčištěný sušší vzduch a také čistá voda, hromadící se jako odpad. V některých vehementech je dokonce ionizátor produkující ozón. Získaná voda je tak prakticky destilovaná a dokonale sterilní. Při vlhkosti 60-70 % lze za 24 hod získat i 1,2-1,5 l sterilní vody bez iontového zatížení. Pro kulturu semenáčů je velmi vhodná. Do každé zálivky je vhodné přidat několik kapek hnojiva pro vyrovnání osmotických poměrů v kořenech. Uchovávám vodu v plastových kanystrech, ani po měsících se voda „nekazí“, nezelená, nepáchne. Možná by se dala i pít, ale k tomu jsou jiné produkty.
Pozn. red.: k dezinfekci dešťové vody lze využít i sluneční záření – informace např. ZDE (stránky SZÚ Praha). Osobně jsme vyzkoušeli i obyčejné PET lahve a fungují také dobře (patrně stačí vliv teploty). Samozřejmě tento postup není v našich zeměpisných šířkách použitelný v zimě.
