Růstové podivnosti Digitostigma caput-medusae
V časopise Kaktusy 2025/1 mne zaujal článek Libora Kunteho – Proliferace u Digitostigma caput medusae. „Kaputka“ mě totiž už před léty docela „uhranula“ nejen tím, že se mi ji moc nedařilo pěstovat a beru to jako výzvu, ale i tím, že jsem se u ní setkal s podivnostmi, se kterými jsem se u jiných kaktusů nesetkal.
Myslím, že odnož z květní areoly, popsaná v první části, není typickou proliferací, i když se vyskytuje celkem vzácně. Podivnost na způsob chiméry, popsaná v druhé a třetí části, jsem na internetu nezaznamenal a nenašel jsem, že by se tomu jevu někdo podrobněji věnoval.
Každý by si definice pojmů proliferace a chiméra mohl najít na internetu, ale snad nebude vadit, když se to tady pokusím shrnout.
Proliferace u kaktusů je růstová anomálie, při které začne kaktus vytvářet nadměrné množství odnoží, květů nebo vegetačních bodů, často chaoticky a ve vysoké hustotě.
Proliferace (někdy nazývaná také multiplikace nebo excesivní růst) znamená, že rostlina místo jednoho meristému vytvoří více aktivních vrcholů růstu, růst se větví a množí, vznikají shluky hlav, trnů či pupenů, může docházet k násobení květních orgánů – květy s více pestíky či deformované blizny. Zjednodušeně: kaktus roste „navíc“ tam, kde by normálně nerostl.
Příčinou může být genetická mutace, hormonální nerovnováha, stres nebo poškození, virus či fytoplazma (vzácné).
Chiméra u kaktusů je poměrně vzácný jev, při kterém jedna rostlina nese dvě (nebo více) geneticky odlišné buněčné linie, které spolu rostou v jednom těle.
Nejde tedy o hybrid (křížence), ale o mozaiku – různé části rostliny mají odlišný genetický původ.
Chiméra vzniká tehdy, když se dva různé meristémy (např. dvě odrůdy nebo dokonce dva různé druhy kaktusů) srůstají do jednoho společného vrcholového meristému. Výsledkem je rostlina, která vykazuje znaky obou rodičů najednou.
Typické rysy:
- Rostlina má pruhy, sektory nebo části s různým tvarem, barvou či trny.
- Z každého meristému se „míchají“ buňky – výsledkem je pestrý, nestabilní růst.
- Snadno dochází k návratu (reverzi) – jedna genetická linie převládne a chiméra zanikne.
Odnož z květní areoly
Od snímku v článku L. Kunteho se „můj případ“ trochu liší. Z odkvetlé areoly vyrostla nová rostlina včetně výrazného „těla /základny “, bez známek nepřiměřeného růstu, takže se více podobá u kaktusů běžné odnoži než proliferaci - viz obr. 11
Odrouboval jsem rostlinku – při roubování a upevnění gumičkami se ulomily křehké středové tuberkule - viz obr.12, ale další růst to zdá se neovlivnilo.
Na obr.13 je výsledek, rostlince se zatím docela daří.
Chiméra vzniklá po neúspěšném roubování části tuberkule
Při mých pěstitelských pokusech jsem se snažil využít metodu roubování části tuberkule - viz obr.21 v naději, že mi vyroste nová rostlina kaputky. Byť je tato metoda na internetu bohatě dokumentována, já jsem zatím nebyl úspěšný a nová rostlina z roubované části tuberkule nikdy nevyrostla, i když roky přežívala v nezměněné podobě. Až na jeden případ, kdy jsem neúspěšně roubovanou (roub zcela zaschl) podložku (Echinopsis) odložil ve sbírce do kouta, než vytvoří nové odnože použitelné pro roubování, a několik měsíců jí nevěnoval pozornost.
Jednoho dne jsem pak byl překvapen, když jsem uviděl, jak ze středu neúspěšně roubované podložky vyrůstá „podivně pokroucená“ rostlina kaputky viz obr.22 a obr.23. Připadlo mi to jako chiméra – rostlina podobná kaputce vyrůstající ze středového cévního svazku Echinopsis. Tato podivná rostlinka bohužel neměla dlouhého trvání a na podzim uhnila. Díky tomu se mi podařilo aspoň zdokumentovat, že rostlina vyrůstala z podpovrchových buněk podnože viz obr.24.
Chiméra vzniklá po úspěšném roubování celé rostliny
Do třetice bych chtěl zmínit případ rostliny, která ztratila kořeny - viz obr.31.
Po čase se ukázalo, že rostlina přirostla k podložce jen částečně a ze středu podložky ji odtlačuje a prorůstá tuberkule kaputky - viz obr.32.
Závěr
Průkazné vysvětlení pro tyto podivnosti nemám. Vzhledem k ještě nedávno velké vzácnosti kaputek a snaze je co nejrychleji rozmnožit mohly vzniknout hybridy , které nejsou snadno odlišitelné od pravých kaputek. Vím, že opylení kaputky je většinou možné i jinými Astrophyty. Hybridy v rámci rodu Astrophytum, popřípadě mezirodové hybridy, by mohly mít sklon k popsanému chování.
Moje poznámka k pěstování pravokořenných kaputek: největší problém mi dělá zimování, respektive jarní probuzení rostlin z dormance. Pokud kaputka upadne do dormance, je problematické poznat, kdy se už probudila a lze ji začít zalévat. Řešení je nenechat ji přes zimu zcela bez zálivky nebo na jaře trpělivě čekat, až projeví sama známky růstu.
Přeji úspěšné pěstování a snad by můj článek mohl někoho vyprovokovat, aby se s námi podělil o své zkušenosti nebo názory.
